Zajímavosti o víně

Víno jako „lék“

 

Cévní a srdeční onemocnění

 

Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. V červeném víně se nachází vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalázy a to až 700 - 800x.
Víno obsahuje desítky flavonoidů, jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. K nejznámějším fenolickým látkám patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny - gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová. Flavonoidy působí jako antioxidanty, které vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz (potlačují vznik sraženiny, dokonce dokážou vzniklou krevní sraženinu rozpouštět). Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C (z vitamínů patří ještě k antioxidantům vitamín E a Beta karoten) podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol, který je oxidovaný, se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů probíhajícím v lidském těle neustále. Resveratrol, který tyto volné radikály vychytává a brání před jejich ničícími účinky, prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu, který způsobuje předčasnou arterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév. Zároveň zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob.
Dalším mechanizmem účinku pití mírného množství vína je příznivé působení na zabránění tvorby ucpávek artérií tromby. Alkohol ve víně snižuje shlukování krevních destiček a působí také na další faktory způsobující ucpávání tepen.
Nejen ve světě, ale také u nás, byly konány četné vědecké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví. Např. bylo zjištěno, že po pravidelné večerní konzumaci 0,35 l bílého moravského vína (jednalo se konkrétně o Veltlínské zelené 1998) denně po dobu 4 týdnů významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen. Během pokusu se u sledovaných jedinců také zvýšila krevní hladina pozitivního HDL cholesterolu.
Překvapivé bylo také zjištění poklesu hladiny jaterního enzymu alaninaminotransferázy, který při zvýšení indikuje poškození jater. Krevní tlak dokonce velmi mírně poklesl, ačkoliv se tvrdí, že pití alkoholu krevní tlak zvyšuje.
Francouzský paradox: Francie, patří k zemím západního životního stylu, kde se navzdory konzumace potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, kouření a nedostatečného pohybu vyskytuje nejnižší úmrtnost na srdeční onemocnění. Jedná se o paradox způsobený každodenním pitím vína spolu se stravou bohatou na vitamíny. Podobně je na tom Itálie a ostatní země s vysokou spotřebou vína.

Vínem lze předejít opakovanému infarktu:

Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60-ti let), kteří měli jeden infarkt za sebou. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 %.

Činnost žaludku

Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávicího traktu a mají antibakteriální účinky. Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózami. Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci a tím vstřebávání vitamínů a minerálních látek, potlačují zánětlivé reakce. Látky katechin a quercetin mají významný podíl na snížení vzniku rakoviny zažívacího traktu.

Víno zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinami trávící činnost. Kyseliny vína a jejich organické soli tvoří uhličitany, které působí zásaditě. Víno konzumované s jídlem příznivě ovlivňuje poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými procesy důležitých při trávení. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Lidé se sklony k překyselení by měli dát přednost vínu červenému, ostatní by si měli dopřát mladé bílé víno. Konzumace vína na lačno se nedoporučuje.

Plíce

Flavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají onemocnění chronickou bronchytidou a rozedmou plic. Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou mohou snížit riziko zápalu plic. Látka resveratrol ničí tvorbu interleukinu 8, který zápal plic vyvolává.

Chronickým onemocněním plic trpí především kuřáci. Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Tyto prospěšné látky obsažené ve dvou decilitrech vína však zachrání škodliviny pouze z jedné cigarety!

Pozitivní účinky vína se podepisují také na zvýšení objemové kapacity plic, krevního oběhu a posílení imunitního systému, který potlačuje vznik bakteriálního a virového onemocnění plic.

Nervový systém

Sklenice vína za den může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol, vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat. Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou. Ochrannými látkami ve víně jsou flavonoidy (fungují jako antioxidanty), které jsou obsaženy obzvlášť ve víně červeném, až 4 gramy na litr. Flavonoidy omezují nebezpečí, které tělu hrozí od volných radikálů. Volnými radikály jsou nazývány porušené atomy, které se uvolňují při přeměně kyslíku v energii. Bez ochranných látek - antioxidantů, způsobují nežádoucí oxidaci mozkových buněk. Lidské tělo se do určitého věku brání vlastními ochrannými látkami, s přibývajícím věkem je nutno antioxidanty tělu dodávat. Studie potvrzují, že u osob starších 55 let konzumujících pravidelně víno, se podařilo riziko vzniku tohoto onemocnění redukovat.

Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan. Podle studií redukuje stárnoucí proces mozkových funkcí, zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí kreativitu a fantazii, zvyšuje přítok krve a přísun kyslíku do mozku.

Alkohol obsažený ve víně má na nervový systém povzbudivý účinek, zbavuje únavy a stresu, navozuje pocit pohody a dodává chuť k činnosti. Zvyšuje koncentraci serotinu, látky z centrálního nervového systému řídící náladu a pocity.

Působení alkoholu:

 

Pohlavní orgány – plodnost

Podle nejnovějších výzkumů mírná konzumace vína zvyšuje ženám šanci počít dítě.

Dánská studie potvrzuje, že konzumentky vína (2 decilitry za den) ve třiceti procentech snížily, v době jednoho roku, hranici čekání na otěhotnění. Dřívější studie, které prokázaly, že mírná konzumace alkoholu nezmenšuje naději na otěhotnění, byly dále důkladně rozpracovány. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou "snažení". Obecně na tom byly konzumentky alkoholických nápojů lépe než abstinentky. Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Ženy, které upřednostňovaly tento nápoj, čekaly na těhotenství nejkratší dobu.

Zintenzivněním pití vína, konkrétně kvůli rychlejšímu otěhotnění, se problém plodnosti nevyřeší. Ženská plodnost nemůže být "léčena" konzumací určitým druhem alkoholického nápoje. Víno je však nápoj, který svým složením zdraví pozitivně ovlivňuje. Milovnice vína mohou ovlivnit některé z příznaků spojených s plodností. Jedná se například o zabránění infekčních onemocnění způsobujících sterilitu.

Tělesná hmotnost

Umírněnou konzumací vína lze také docílit váhového úbytku. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Mírná konzumace vína je vhodná také při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu. Nadměrným přísunem alkoholu tělo získává velké množství energie, kterou jinak získává spalováním přebytečného tuku.

Stárnutí

Fenolická látka resveratrol zpomaluje poškozování organismu spojené se stárnutím. Lék s touto látkou, která je obsažena také ve víně by mohl pomoci zpomalovat stárnutí lidí. Příčinou stárnutí buněk a jejich ničení jsou volné radikály, které vznikají při energetických přeměnách v buňkách. Resveratrol jako účinný antioxidant je zneškodňuje a brání v jejich tvorbě. Současné výzkumy prokazují zásadní vliv resveratrolu na zpomalení změny DNA způsobené stárnutím u kvasinek, hmyzu a myší. Jak vysoký účinek bude mít resveratrol na lidské buňky bude předmětem dalšího bádání.

Imunitní systém

Víno má účinky antivirální a antibakteriální. Přesto, že alkohol v těle má podle provedených výzkumů imunitní systém potlačovat, v případě konzumace vína se žádné podobné účinky neprokázaly. Činnost bílých krvinek, které v těle bojují s infekcí konzumace vína neomezuje. Díky obsahu tříslovin na rozdíl od jiných alkoholických nápojů je funkce imunitního systému podporována. Látky obsažené ve víně pomáhají redukovat životaschopnost staphylokoků, detoxikují bakterie, bakteriální jedy a viry. Vínem se lze preventivně chránit před napadením virového onemocnění chřipky.
Především červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu. To znamená, že chrání před průjmovým onemocněním ze stravy, například salmonelózami.

Ostatní:
 

Rakovina

- víno má účinky antimutagenní. Ochrana před zhoubným bujením buněk je přičítána látce resveratrol, který potlačuje vznik karcinogenů. Významný proti nádorový účinek byl zaznamenán u rakoviny prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže a zhoubného bujení krvetvorných buněk. Pozitivní účinek byl také prokázán u prevence před poškozením jater při léčbě chemoterapií.

Cukrovka

- dlouhodobý výzkum Harvardské školy prokázal, že pravidelné a mírné pití vína snížilo u sledované skupiny riziko rozvoje dědičné cukrovky téměř o 60% oproti abstinentům nebo příležitostním konzumentům vína. Zvýšenou pravděpodobnost vzniku cukrovky až o 150 % mají osoby konzumující denně zhruba 30 gramů alkoholu. U diabetiků je mírná konzumace vína také doporučována.

Zrak


- přiměřená spotřeba vína je spojována s nižším rizikem věkového stárnutí oční sítnice, které může vést až ke slepotě.

Křečové žíly

- konzumenti jedné nebo dvou skleniček vína za den snižují riziko tvorby křečových žil.

Pleť

- účinky vína zpomalují lokální záněty na pleti, posiluje průběh hojení ran, působí adstringentně.

 

Kdy víno škodí

 

Spotřebované množství vína a jeho jakost se na našem zdraví může podepsat i negativně. Odborníci doporučují dvě až tři skleničky denně, překročení zmiňované hranice naše zdraví ohrožuje.
Bolesti hlavy, zvýšený tlak, překyselení žaludku a další problémy způsobuje konzumace nesprávně ošetřovaného vína a nadměrného příjmu alkoholu.

Jeden gram etanolu, tj. hlavního alkoholu, je nositelem energie 29,7 kJ.

Přiměřenou denní dávku alkoholu představuje u muže: dvacet až čtyřicet gramů alkoholu denně, což obsahují dva až čtyři decilitry vína, u ženy: dvacet až třicet gramů alkoholu denně, asi dva decilitry vína. Celkový obsah alkoholu v krvi je ovlivňován rychlostí konzumace, příjmem stravy a celkovou hmotností osoby. Maximální hladina alkoholu v krvi se prokáže zhruba za hodinu. Většinu množství přijatého alkoholu zpracovávají játra, asi 10 % odchází močí, je vyloučeno dechem a potem. Za hodinu odbourá mužský organismus asi 0,2 promile alkoholu v krvi.

U žen je činnost jater při odstraňování alkoholu asi o polovinu nižší. K otravě alkoholem dochází při objemu nad 2 promile alkoholu v krvi. Při nesprávné konzumaci vína se nepoměr mezi vstřebávaným a přijímaným alkoholem zvyšuje. Vypije-li osoba o hmotnosti 60 kg půl litru vína, během hodiny se v krvi objeví 1,2 promile alkoholu. U osoby s větší hmotností je objem alkoholu v krvi nižší.


Účinek alkoholu nejprve působí na nervový systém. V mozku se uvolňuje látka serotin, která zbavuje úzkosti, působí povzbudivě a uklidňuje. Při nesprávném pití a překročení hranice uvolnění a lepší nálady se příznaky mění na zhoršenou motoriku až neschopnost chůze, agresivitu. Neúměrným pitím může dojít až k otravě alkoholem. Konzumace alkoholu v kombinaci s antibiotiky je taktéž nebezpečná, způsobuje závratě a silné nevolnosti.

Vysoké množství alkoholu zvyšuje krevní tlak, omezuje tepelnou regulaci a zvyšuje výdej tepla. Dlouhodobé nadměrné užívání alkoholu, což je nad 60g alkoholu denně, způsobuje cirhózu jater. K onemocnění dochází zbytněním jater, nedostatečný krevní oběh snižuje jejich výkonnost. Nemoc se projevuje únavou, červeným zbarvením pokožky, úbytkem tělesné hmotnosti a neurózou. Nadměrné pití alkoholu vede k arytmiím srdce, zánětům slinivky břišní a chronickému alkoholismu.
Alkohol dodává organismu velké množství prázdných kalorií a vyplavuje vitamíny z krve. Ke konzumaci vína se doporučuje příjem zeleniny, hlavně s obsahem vitamínu C, ovoce a stravy bohaté na bílkoviny, také příjem vody.
Vyšší dávky konzervační látky oxidu siřičitého ve víně vyvolávají bolest hlavy. Síra chrání víno před činností nežádoucích mikrobů a působením kyslíku, umožňuje víno déle uchovávat. Trvanlivost neošetřeného vína se zkracuje maximálně na rok a půl a ne pro každý druh vína je takovéto řešení dostačující. Vhodná dávka koncentrace se pohybuje mezi 10 - 15 mg na litr. Víno s obsahem vyšší koncentrace volného SO2 lze rozpoznat čichem, vnímáme jej jako štiplavý pocit v nose. Nesprávně použitá síra může ve víně zanechat vůni zkaženého vajíčka.
U vína se může vyskytovat vyšší obsah biogenních aminů. Větší množství histaminu se vyskytuje především u červených vín s nižším obsahem kyselin vyráběné z hroznů pocházejících z teplejších oblastí. Z nich má význam hlavně histamin, který vzniká při kvašení kyseliny mléčné. Biogenní aminy způsobují zužování nebo u histaminu rozšiřování cév v mozku. Při vyšší koncentraci nebo u citlivějších osob způsobuje nepříjemnou bolest hlavy a celkovou nevolnost. Zdravotní problémy může přivodit konzumace vín obsahující rezidua pesticidů a těžkých kovů.

Kdo by neměl konzumovat alkohol


- Děti a mladiství.

- Konzumaci alkoholu by se měly vyhnout, osoby trpící onemocněním jater, slinivky břišní, zánětu   ledvin a močového ústrojí, se žaludečními vředy, potížemi s prostatou, epileptici a alkoholici. Do  rizikové skupiny patří také ženy v období menopauzy s rodinnou anamnézou výskytu rakoviny   prsu.

- Těhotné a kojící ženy.

- Motoristé, nebo osoby, které se chystají vykonávat jinou činnost vyžadující pozornost.

- Osoby užívající léky na předpis při kterých je konzumace alkoholu zakázána


Následky nadměrné konzumace alkoholu:

 

Deprese

- ačkoliv je alkohol často užíván z důvodu navození uvolnění a duševní pohody, větší konzumace alkoholu je příčinou depresí.

Pleť

- Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje tvorbu akné.

Váha

- alkohol obsahuje prázdné kalorie a podporuje chuť k jídlu.

Rakovina

- nadměrná a trvalá konzumace alkoholu napomáhá vzniku rakoviny jater, tlustého střeva 
a žaludku. U žen je nadměrná konzumace alkoholu spojována s vyšším výskytem rakoviny prsu.

Neplodnost

- ženy s vyšší konzumací vína si o polovinu snižují šanci plánovaně počít.

Těhotenství

- konzumace alkoholu v těhotenství poškozuje plod. Nadměrné pití alkoholu ničí miliony nervových spojení vyvíjejících se v mozku plodu. Jedna sklenička vína za týden je zpravidla lékaři povolena. V době kojení působí alkohol na mozek dítěte také toxicky. Během prvních 2 let kojení by se matka měla konzumaci alkoholu vyhnout.

Problémy s potencí

- nadměrná konzumace alkoholu u muže ovlivňuje zásobení pohlavního orgánu krví. Hranice testosteronu v krvi se také snižuje úměrně příjmu alkoholu. Nadměrné pití může vést k problémům s varlaty, hormonálním změnám a u mužů také ke zvětšení prsní tkáně.
Mozek - dlouhodobé a nadměrné užívání alkoholu poškozuje paměť a soustředění. Dávky alkoholu ničí mozkové buňky. Alkohol užíván nezletilými způsobuje poruchy ve vývoji mozku s doživotními následky.


Čerpáno : © 2003 - 2004 ACTIVEMEDIA s.r.o. & světvína.cz - podpořeno dotací z Vinařského fondu

 

Co nám lékaři neříkají o pití:

Dnes a denně se můžeme dočíst, že je třeba pít nealkoholické nápoje v množství nejméně 2 a více litrů za den. Čím více, tím údajně lépe.

Již od konce 70. let minulého století je ale v lékařských kruzích dobře známým faktem, že lidské ledviny jsou ze své podstaty „projektovány“ na cca 35 000 litrů přijaté tekutiny. Průměrně to tedy vychází na 1,36 litru tekutin denně. Cokoliv nad toto množství znamená zkrácení jejich životnosti.

Není třeba hlubokých lékařských znalostí, aby nám to bylo jasné – člověk od prvopočátků své existence neměl neustále k dispozici hrnek s čajem na stole či sladkou limonádu v lednici. Pil, když měl příležitost. Tak se vyvinulo i jeho vodní hospodářství. V posledních dekádách však lidstvo své ledviny soustavně přetěžuje, a tak jsme svědky rostoucího počtu obyvatel planety, kteří v pozdním věku řeší problém selhání tohoto životně důležitého orgánu.

Ještě děsivější je však zamyšlení nad tím, proč nám nejsou tyto podstatné informace dostupné. Nápojový průmysl je obrovský byznys. Denně jsou vypity tisíce hektolitrů slazených a přeslazených limonád, které jsou prodávány i s 300%ní marží. Pro velké štiky tohoto odvětví není žádný problém zaplatit si studie o prospěšnosti konzumace nápojů, naopak o riziku zubního kazu zarytě mlčí. Stejně tak se pod pokličkou udržuje informace o rizicích nadměrného pití.

Nebuďme tedy jen stádem ovcí, které si nechá diktovat co pít a v jakém množství. Pijme tak, jak nám to příroda říká již po tisíce let.

Šiřte prosím tuto informaci dále, třeba ostatním přečtení těchto řádků konečně otevře oči!

Informace převzaty ZDE